
Nafil Pour Nabī ﷺ Et La Famille
QUESTION:- Ene dimoune dir moi tous les jours li fer namaz nafil pou remercier Allah pou faveur ki lin fer lor li ensuite li fer namaz nafil pou nabi s.a.w, ensuite li fer pou so mama, papa, nana ,nani, dada, dadi ki fine mort etc, dski gagne droit sa?
Si pas gagne droit eski capave fer namaz nafil et envoye sawaab la pou bane mort?
RÉPONSE
Assalamualaykum Warahmatullāhi Wabarakātuhū
Hāmidan Wamuswalliyan
Al Jawāb Bi’ounillāh Wa alayhi At-tuklān
Isāluș Thawāb capave en plusieurs formes et types de Ibādah. Namāz Nafil, Rōzah Nafil, Umrah Nafil, Sadaqah, Tilāwat Qur’ān, partage des nourriture, en d’autres mot tous banne bonne actions.
Isalé Thawāb li permissible pour envoye pour vivant ou mort parmi ena nous banne parents, frères et soeurs, amis, ustādh, proches, Sahābah ou même Raçoulullāh Sallallāhu alayhi Wasallam.
Quand ene personne pé envoye Isālé pour Raçoulullāh Sallallāhu alayhi Wasallam, c’est pour montrer ene gratitude envers li entant nous Nabī et ki amène Deen Al Islām.
Beaucoup dimounes pensé ki nous pé envoye Isālé Thawāb pour ene dimoune, c’est à cause ki sa dimoune la li gunehgār (pêcheur) ou manque récompense. Mais non, pas nécessairement Isālé Thawāb capave aussi pour augement so récompense ou sois so rang dans Ākhirah.
Dans le cas de Nabī Sallallāhu alayhi Wasallam c’est seulement pour montré gratitude envers li, non pas pour augement so rang, ni donne li récompense et de plus li Ma’soum (protégé des péchés).
Quand nous pé envoye Durūd lors Raçoulullāh Sallallāhu alayhi Wasallam c’est nous ki bénéficier, avec ou sois sans nous Durūd li pas faire aukène l’effet dans position et statut ki Allāh finne donne a Nabī Sallallāhu alayhi Wasallam.
En conclusion li permettre pour ene dimoune offer deux Raka’āt Nafil à so parents, grand parents, proches et Raçoulullāh Sallallāhu alayhi Wasallam.
Allāh Ta’ālā le Savant Parfait et L’omniscient.
Mouftī Mohammad Ashhad Bin Saeed Al Mahmūdy
DārulIftaa Mahmoodiyyah Mauritius
WhatsApp +23052902134
Fatwa@askmufti.net
RÉFÉRENCES
صحيح مسلم ج ١ ص ٢٨٨ :
“عن عبد الله بن عمرو بن العاص، أنه سمع النبي صلى الله عليه وسلم يقول: «إذا سمعتم المؤذن، فقولوا مثل ما يقول، ثم صلوا علي، فإنه من صلى علي صلاةً صلى الله عليه بها عشراً، ثم سلوا الله لي الوسيلة، فإنها منزلة في الجنة، لاتنبغي إلا لعبد من عباد الله، وأرجو أن أكون أنا هو، فمن سأل لي الوسيلة حلت له الشفاعة»”.
شرح الصدور بشرح حال الموتى والقبور (ص: ٣٠٣):
“وَأخرج أَبُو مُحَمَّد السَّمرقَنْدِي فِي فَضَائِل {قل هُوَ الله أحد} عَن عَليّ مَرْفُوعاً من مر على الْمَقَابِر وَقَرَأَ {قل هُوَ الله أحد} إِحْدَى عشرَة مرةً ثمَّ وهب أجره للأموات أعطي من الْأجر بِعَدَد الْأَمْوَات.
وَأخرج أَبُو الْقَاسِم بن عَليّ الزنجاني فِي فَوَائده عَن أبي هُرَيْرَة قَالَ: قَالَ رَسُول الله صلى الله عَلَيْهِ وَسلم: من دخل الْمَقَابِر، ثمَّ قَرَأَ فَاتِحَة الْكتاب و {قل هُوَ الله أحد} و {أَلْهَاكُم التكاثر} ثمَّ قال: اللَّهُمَّ إِنِّي جعلت ثَوَاب مَا قَرَأت من كلامك لأهل الْمَقَابِر من الْمُؤمنِينَ وَالْمُؤْمِنَات كَانُوا شُفَعَاء لَهُ إِلَى الله تَعَالَى.
وَأخرج القَاضِي أَبُو بكر بن عبد الْبَاقِي الْأنْصَارِيّ فِي مشيخته عَن سَلمَة بن عبيد قَالَ: قَالَ حَمَّاد الْمَكِّيّ: خرجت لَيْلَة إِلَى مَقَابِر مَكَّة، فَوضعت رَأْسِي على قبر فَنمت، فَرَأَيْت أهل الْمَقَابِر حَلقَةً حَلقَةً، فَقلت: قَامَت الْقِيَامَة، قَالُوا: لَا وَلَكِن رجل من إِخْوَاننَا قَرَأَ: {قل هُوَ الله أحد}، وَجعل ثَوَابهَا لنا فَنحْن نقتسمه مُنْذُ سنة.
وَأخرج عبد الْعَزِيز صَاحب الْخلال بِسَنَدِهِ عَن أنس رَضِي الله عَنهُ أَن رَسُول الله صلى الله عَلَيْهِ وَسلم قَالَ: من دخل الْمَقَابِر فَقَرَأَ سُورَة يس خفف الله عَنْهُم، وَكَانَ لَهُ بِعَدَد من فِيهَا حَسَنَات

